Autor: devene

Sbírka motýlů

Pozvat dívku na sbírku motýlů? Musela by vás hodně milovat, aby dokázala tolerovat tuto vaši zálibu. Být vášnivým entomologem bylo nesmírně vzrušující v době éry černobílých filmů s Natašou Gollovou a Hugo Haasem. Bylo to zkrátka období velmi romantické, kdy docházelo ke střetu přírodních krás s výdobytky průmyslové revoluce. Sbírka motýlů tak mohla ostře kontrastovat se vstupní halou bohatého průmyslníka, anebo s jeho sportovním vozem.

Podobně jsou dnes na tom i všechny ostatní sbírky. Ženy jim příliš neholdují, jsou doménou spíše mužskou, ale jsou mezi námi i výjimky, kdy oba partneři holdují stejné zálibě, např. poslechu hudby ze sbírky vinylových desek.

Vaření

Když se řekne hospodyňka, každý si představí ženu v zástěře, nebo alespoň ve sportovně laděném domácím oděvu, jak kmitá od kuchyňského dřezu ke sporáku, krájí, strouhá, peče, smaží. Pokud je vedle v obýváku domácí povaleč roztažený na pohovce s televizním ovladačem v ruce, pak vás litujeme. Dnes je však stále častějším jevem v partnerském životě společné hobby nad krájecí deskou s nahlížením do online kuchařských receptů. Mužů, kteří zvládnou vytvořit mistrovský guláš, svíčkovou, nebo tradiční italské těstoviny al dente, zkrátka přibývá. A společně strávené chvíle v kuchyni dokážou upevnit vztah dvou milujících se lidí takovým způsobem, až nad tím žasnou zkušení psychologové.

Výtvarné koníčky

Výtvarné umění lidstvo fascinuje již odnepaměti. Bohužel mu dnešní svět příliš nepřeje, lidem často schází vlastní fantazie, přijímají bezostyšně cizí vzory, převládá primitivní způsob zábavy, kterou ještě podpoří kvalitní optika digitálního foťáku nebo smartphonu. Věnovat se akvarelu, uhlu, olejomalbě, komiksu, plastice, řezbářství, modelářství, keramice, to vyžaduje poklidnou atmosféru, která však může v partnerském soužití přispět k jeho upevnění.

Hudba

Podle statistik se aktivní hudební tvorbě a hře na hudební nástroj věnuje každý patnáctý člověk v Česku. Lidé jsou dnes zkrátka spíše pasivními posluchači. Za socialismu byly děti k hudbě vedeny mnohem více a to se také pak projevilo v budoucím partnerském vztahu. Existují však stále partnerské dvojice, které si vzájemně rády zanotují, zahrají na kytaru u táboráku a dají romantice ve své duši volný průchod. A přiznejme si otevřeně, že muž, který naprosto neočekávaně předvede klavírní etudu nebo zahraje na kytaru něco dojemného a skladbu doprovodí i hlasově, okamžitě stoupá u dívky v ceně.

Sbírka motýlů

Pozvat dívku na sbírku motýlů? Musela by vás hodně milovat, aby dokázala tolerovat tuto vaši zálibu. Být vášnivým entomologem bylo nesmírně vzrušující v době éry černobílých filmů s Natašou Gollovou a Hugo Haasem. Bylo to zkrátka období velmi romantické, kdy docházelo ke střetu přírodních krás s výdobytky průmyslové revoluce. Sbírka motýlů tak mohla ostře kontrastovat se vstupní halou bohatého průmyslníka, anebo s jeho sportovním vozem.

Podobně jsou dnes na tom i všechny ostatní sbírky. Ženy jim příliš neholdují, jsou doménou spíše mužskou, ale jsou mezi námi i výjimky, kdy oba partneři holdují stejné zálibě, např. poslechu hudby ze sbírky vinylových desek.

Vaření

Když se řekne hospodyňka, každý si představí ženu v zástěře, nebo alespoň ve sportovně laděném domácím oděvu, jak kmitá od kuchyňského dřezu ke sporáku, krájí, strouhá, peče, smaží. Pokud je vedle v obýváku domácí povaleč roztažený na pohovce s televizním ovladačem v ruce, pak vás litujeme. Dnes je však stále častějším jevem v partnerském životě společné hobby nad krájecí deskou s nahlížením do online kuchařských receptů. Mužů, kteří zvládnou vytvořit mistrovský guláš, svíčkovou, nebo tradiční italské těstoviny al dente, zkrátka přibývá. A společně strávené chvíle v kuchyni dokážou upevnit vztah dvou milujících se lidí takovým způsobem, až nad tím žasnou zkušení psychologové.

Výtvarné koníčky

Výtvarné umění lidstvo fascinuje již odnepaměti. Bohužel mu dnešní svět příliš nepřeje, lidem často schází vlastní fantazie, přijímají bezostyšně cizí vzory, převládá primitivní způsob zábavy, kterou ještě podpoří kvalitní optika digitálního foťáku nebo smartphonu. Věnovat se akvarelu, uhlu, olejomalbě, komiksu, plastice, řezbářství, modelářství, keramice, to vyžaduje poklidnou atmosféru, která však může v partnerském soužití přispět k jeho upevnění.

Hudba

Podle statistik se aktivní hudební tvorbě a hře na hudební nástroj věnuje každý patnáctý člověk v Česku. Lidé jsou dnes zkrátka spíše pasivními posluchači. Za socialismu byly děti k hudbě vedeny mnohem více a to se také pak projevilo v budoucím partnerském vztahu. Existují však stále partnerské dvojice, které si vzájemně rády zanotují, zahrají na kytaru u táboráku a dají romantice ve své duši volný průchod. A přiznejme si otevřeně, že muž, který naprosto neočekávaně předvede klavírní etudu nebo zahraje na kytaru něco dojemného a skladbu doprovodí i hlasově, okamžitě stoupá u dívky v ceně.

·         Ta správná motivace
U dětí neplavců je často problém už jen je přesvědčit, aby do vody vstoupily. Některým vadí hloubka, jiné nemají rády pocit vlhka na kůži nebo jim je ve vodě zima.  Ano, můžete využít stylu „hodím tě do vody a plav“, ale tím u většiny dětí spíše vzbudíte celoživotní averzi k čemukoli, co se jen vzdáleně podobá pohybu ve vodě. Daleko lepším prvním krokem při výuce plavání je vaše potomky s vodou skamarádit. Vyberte si bazén s dostatečně teplou vodou, kde dítě stačí, vybavte se hračkami a nápady na hry. Zkuste třeba babu ve vodě po kolena nebo házení míčem. Dítě se bude soustředit na jinou činnost a úplně zapomene, že vlastně vodu nerado.

·         První tempa
Jakmile se váš potomek cítí ve vodě bezpečně, je načase přikročit k učení samému. I tady by mělo platit, že dítě si ani neuvědomí, že se učí. Tedy místo drilu ho zkuste ze začátku třeba nosit po vodě, zatímco kope nohama, nebo si hrajte takzvaně na žáby. NESPĚCHEJTE. Dopřejte si dostatek času na mělčině, kde dítě stačí, a pokud vidíte, že mu celá věc začíná být nepříjemná, zastavte. Jakmile malý plavec zvládne techniku temp, zkuste ho pomalu přemluvit, aby si to zkusil sám. Využijte podložky, plováky a další pomůcky, aby se dítě cítilo bezpečně. Můžete také zkusit například vodní překážkovou dráhu z plováků. Postavte z nich branky, a nechte dítě proplouvat mezi nimi. Bude ho to bavit, a než se naděje, půjde mu to samo.

·         Potápění
To je problém i pro mnoho dětí, které plavat umí. Ponořit se pod hladinu je naprosto nový pocit, a může to být dost děsivé. Zkuste ale využít například puky, které vám dítko bude nosit ze dna. Většina malých plavců to zbožňuje. Potápějte se spolu s nimi, a dělejte na sebe ve vodě obličeje, nebo soutěžte kdo vydrží déle se zadrženým dechem. Pokud tomu dáte dost času, výsledky se dostaví.

·         Ta správná motivace
U dětí neplavců je často problém už jen je přesvědčit, aby do vody vstoupily. Některým vadí hloubka, jiné nemají rády pocit vlhka na kůži nebo jim je ve vodě zima.  Ano, můžete využít stylu „hodím tě do vody a plav“, ale tím u většiny dětí spíše vzbudíte celoživotní averzi k čemukoli, co se jen vzdáleně podobá pohybu ve vodě. Daleko lepším prvním krokem při výuce plavání je vaše potomky s vodou skamarádit. Vyberte si bazén s dostatečně teplou vodou, kde dítě stačí, vybavte se hračkami a nápady na hry. Zkuste třeba babu ve vodě po kolena nebo házení míčem. Dítě se bude soustředit na jinou činnost a úplně zapomene, že vlastně vodu nerado.

·         První tempa
Jakmile se váš potomek cítí ve vodě bezpečně, je načase přikročit k učení samému. I tady by mělo platit, že dítě si ani neuvědomí, že se učí. Tedy místo drilu ho zkuste ze začátku třeba nosit po vodě, zatímco kope nohama, nebo si hrajte takzvaně na žáby. NESPĚCHEJTE. Dopřejte si dostatek času na mělčině, kde dítě stačí, a pokud vidíte, že mu celá věc začíná být nepříjemná, zastavte. Jakmile malý plavec zvládne techniku temp, zkuste ho pomalu přemluvit, aby si to zkusil sám. Využijte podložky, plováky a další pomůcky, aby se dítě cítilo bezpečně. Můžete také zkusit například vodní překážkovou dráhu z plováků. Postavte z nich branky, a nechte dítě proplouvat mezi nimi. Bude ho to bavit, a než se naděje, půjde mu to samo.

·         Potápění
To je problém i pro mnoho dětí, které plavat umí. Ponořit se pod hladinu je naprosto nový pocit, a může to být dost děsivé. Zkuste ale využít například puky, které vám dítko bude nosit ze dna. Většina malých plavců to zbožňuje. Potápějte se spolu s nimi, a dělejte na sebe ve vodě obličeje, nebo soutěžte kdo vydrží déle se zadrženým dechem. Pokud tomu dáte dost času, výsledky se dostaví.

·         Ta správná motivace
U dětí neplavců je často problém už jen je přesvědčit, aby do vody vstoupily. Některým vadí hloubka, jiné nemají rády pocit vlhka na kůži nebo jim je ve vodě zima.  Ano, můžete využít stylu „hodím tě do vody a plav“, ale tím u většiny dětí spíše vzbudíte celoživotní averzi k čemukoli, co se jen vzdáleně podobá pohybu ve vodě. Daleko lepším prvním krokem při výuce plavání je vaše potomky s vodou skamarádit. Vyberte si bazén s dostatečně teplou vodou, kde dítě stačí, vybavte se hračkami a nápady na hry. Zkuste třeba babu ve vodě po kolena nebo házení míčem. Dítě se bude soustředit na jinou činnost a úplně zapomene, že vlastně vodu nerado.

·         První tempa
Jakmile se váš potomek cítí ve vodě bezpečně, je načase přikročit k učení samému. I tady by mělo platit, že dítě si ani neuvědomí, že se učí. Tedy místo drilu ho zkuste ze začátku třeba nosit po vodě, zatímco kope nohama, nebo si hrajte takzvaně na žáby. NESPĚCHEJTE. Dopřejte si dostatek času na mělčině, kde dítě stačí, a pokud vidíte, že mu celá věc začíná být nepříjemná, zastavte. Jakmile malý plavec zvládne techniku temp, zkuste ho pomalu přemluvit, aby si to zkusil sám. Využijte podložky, plováky a další pomůcky, aby se dítě cítilo bezpečně. Můžete také zkusit například vodní překážkovou dráhu z plováků. Postavte z nich branky, a nechte dítě proplouvat mezi nimi. Bude ho to bavit, a než se naděje, půjde mu to samo.

·         Potápění
To je problém i pro mnoho dětí, které plavat umí. Ponořit se pod hladinu je naprosto nový pocit, a může to být dost děsivé. Zkuste ale využít například puky, které vám dítko bude nosit ze dna. Většina malých plavců to zbožňuje. Potápějte se spolu s nimi, a dělejte na sebe ve vodě obličeje, nebo soutěžte kdo vydrží déle se zadrženým dechem. Pokud tomu dáte dost času, výsledky se dostaví.

·         Ta správná motivace
U dětí neplavců je často problém už jen je přesvědčit, aby do vody vstoupily. Některým vadí hloubka, jiné nemají rády pocit vlhka na kůži nebo jim je ve vodě zima.  Ano, můžete využít stylu „hodím tě do vody a plav“, ale tím u většiny dětí spíše vzbudíte celoživotní averzi k čemukoli, co se jen vzdáleně podobá pohybu ve vodě. Daleko lepším prvním krokem při výuce plavání je vaše potomky s vodou skamarádit. Vyberte si bazén s dostatečně teplou vodou, kde dítě stačí, vybavte se hračkami a nápady na hry. Zkuste třeba babu ve vodě po kolena nebo házení míčem. Dítě se bude soustředit na jinou činnost a úplně zapomene, že vlastně vodu nerado.

·         První tempa
Jakmile se váš potomek cítí ve vodě bezpečně, je načase přikročit k učení samému. I tady by mělo platit, že dítě si ani neuvědomí, že se učí. Tedy místo drilu ho zkuste ze začátku třeba nosit po vodě, zatímco kope nohama, nebo si hrajte takzvaně na žáby. NESPĚCHEJTE. Dopřejte si dostatek času na mělčině, kde dítě stačí, a pokud vidíte, že mu celá věc začíná být nepříjemná, zastavte. Jakmile malý plavec zvládne techniku temp, zkuste ho pomalu přemluvit, aby si to zkusil sám. Využijte podložky, plováky a další pomůcky, aby se dítě cítilo bezpečně. Můžete také zkusit například vodní překážkovou dráhu z plováků. Postavte z nich branky, a nechte dítě proplouvat mezi nimi. Bude ho to bavit, a než se naděje, půjde mu to samo.

·         Potápění
To je problém i pro mnoho dětí, které plavat umí. Ponořit se pod hladinu je naprosto nový pocit, a může to být dost děsivé. Zkuste ale využít například puky, které vám dítko bude nosit ze dna. Většina malých plavců to zbožňuje. Potápějte se spolu s nimi, a dělejte na sebe ve vodě obličeje, nebo soutěžte kdo vydrží déle se zadrženým dechem. Pokud tomu dáte dost času, výsledky se dostaví.

Vysoká škola je pro někoho jen pojem, o kterém ani neuvažuje. Po střední škole se chce vydat rovnou do zaměstnání a budovat si zkušenosti, které se mu mohou v životě hodit. Skloubit však můžete vysokou školu i práci. Dnešní doba totiž nabízí kombinované studium což je trochu jiný název pro dálkové studium. Do školy se vydáváte jen občas o víkendy a v pracovním týdnu můžete chodit do práce, vydělávat peníze a získávat zkušenosti.

Jestliže se tedy hodláte vydat na vysokou školu, tak se můžete těšit a zároveň obávat z něčeho, co jste doposud nezažili. Možná, že ani nevíte, co vás může čekat. Proto se v dnešním článku zaměříme na to, jaké povinnosti nám toto studium přináší. Podíváme se také na to, jaké máme výhody a jaké nevýhody.
Určitě vás čeká podávání přihlášek na různé obory. Přihlášek si můžete podat kolik chcete. Musíte však počítat s tím, že za každou zvlášť podanou přihlášku budete platit poplatek. Nejčastěji se jedná o pět set korun za každou podanou přihlášku. Můžete si vybrat nejvíce dva obory, které budete studovat. Tuto tíhu, kdy se učíte na dva předměty si však na své záda bere jen málo lidí. Většina preferuje studium pouze jednoho oboru. Po podání přihlášky vás čekají buď testy, které poté vyhodnotí, zda nastoupíte do této školy či nikoliv.

Po úspěšně složených testech se o letní prázdniny konají zápisy, na které musíte dorazit. Pokud nedorazíte, tak se to bere tak, že nemáte zájem a nestáváte se tedy studentem. Od září/října (různé školy to mají jinak nastavené) začíná zimní semestr. Začínáte chodit na přednášky a cvičení, kde plníte testy, úkoly a učíte se. V lednu je zkouškové období, kdy se rozhodne, zda postoupíte do letního semestru nebo zda budete „vyhozeni“. Takto se opakuje i letní semestr. Zkouškové období opět začíná květnem. Pak máte velké letní prázdniny, kdy můžete využít různých nabídek brigád a přivydělat si nějaké peníze.

Vysoká škola je pro někoho jen pojem, o kterém ani neuvažuje. Po střední škole se chce vydat rovnou do zaměstnání a budovat si zkušenosti, které se mu mohou v životě hodit. Skloubit však můžete vysokou školu i práci. Dnešní doba totiž nabízí kombinované studium což je trochu jiný název pro dálkové studium. Do školy se vydáváte jen občas o víkendy a v pracovním týdnu můžete chodit do práce, vydělávat peníze a získávat zkušenosti.

Jestliže se tedy hodláte vydat na vysokou školu, tak se můžete těšit a zároveň obávat z něčeho, co jste doposud nezažili. Možná, že ani nevíte, co vás může čekat. Proto se v dnešním článku zaměříme na to, jaké povinnosti nám toto studium přináší. Podíváme se také na to, jaké máme výhody a jaké nevýhody.
Určitě vás čeká podávání přihlášek na různé obory. Přihlášek si můžete podat kolik chcete. Musíte však počítat s tím, že za každou zvlášť podanou přihlášku budete platit poplatek. Nejčastěji se jedná o pět set korun za každou podanou přihlášku. Můžete si vybrat nejvíce dva obory, které budete studovat. Tuto tíhu, kdy se učíte na dva předměty si však na své záda bere jen málo lidí. Většina preferuje studium pouze jednoho oboru. Po podání přihlášky vás čekají buď testy, které poté vyhodnotí, zda nastoupíte do této školy či nikoliv.

Po úspěšně složených testech se o letní prázdniny konají zápisy, na které musíte dorazit. Pokud nedorazíte, tak se to bere tak, že nemáte zájem a nestáváte se tedy studentem. Od září/října (různé školy to mají jinak nastavené) začíná zimní semestr. Začínáte chodit na přednášky a cvičení, kde plníte testy, úkoly a učíte se. V lednu je zkouškové období, kdy se rozhodne, zda postoupíte do letního semestru nebo zda budete „vyhozeni“. Takto se opakuje i letní semestr. Zkouškové období opět začíná květnem. Pak máte velké letní prázdniny, kdy můžete využít různých nabídek brigád a přivydělat si nějaké peníze.

Vysoká škola je pro někoho jen pojem, o kterém ani neuvažuje. Po střední škole se chce vydat rovnou do zaměstnání a budovat si zkušenosti, které se mu mohou v životě hodit. Skloubit však můžete vysokou školu i práci. Dnešní doba totiž nabízí kombinované studium což je trochu jiný název pro dálkové studium. Do školy se vydáváte jen občas o víkendy a v pracovním týdnu můžete chodit do práce, vydělávat peníze a získávat zkušenosti.

Jestliže se tedy hodláte vydat na vysokou školu, tak se můžete těšit a zároveň obávat z něčeho, co jste doposud nezažili. Možná, že ani nevíte, co vás může čekat. Proto se v dnešním článku zaměříme na to, jaké povinnosti nám toto studium přináší. Podíváme se také na to, jaké máme výhody a jaké nevýhody.
Určitě vás čeká podávání přihlášek na různé obory. Přihlášek si můžete podat kolik chcete. Musíte však počítat s tím, že za každou zvlášť podanou přihlášku budete platit poplatek. Nejčastěji se jedná o pět set korun za každou podanou přihlášku. Můžete si vybrat nejvíce dva obory, které budete studovat. Tuto tíhu, kdy se učíte na dva předměty si však na své záda bere jen málo lidí. Většina preferuje studium pouze jednoho oboru. Po podání přihlášky vás čekají buď testy, které poté vyhodnotí, zda nastoupíte do této školy či nikoliv.

Po úspěšně složených testech se o letní prázdniny konají zápisy, na které musíte dorazit. Pokud nedorazíte, tak se to bere tak, že nemáte zájem a nestáváte se tedy studentem. Od září/října (různé školy to mají jinak nastavené) začíná zimní semestr. Začínáte chodit na přednášky a cvičení, kde plníte testy, úkoly a učíte se. V lednu je zkouškové období, kdy se rozhodne, zda postoupíte do letního semestru nebo zda budete „vyhozeni“. Takto se opakuje i letní semestr. Zkouškové období opět začíná květnem. Pak máte velké letní prázdniny, kdy můžete využít různých nabídek brigád a přivydělat si nějaké peníze.

Vysoká škola je pro někoho jen pojem, o kterém ani neuvažuje. Po střední škole se chce vydat rovnou do zaměstnání a budovat si zkušenosti, které se mu mohou v životě hodit. Skloubit však můžete vysokou školu i práci. Dnešní doba totiž nabízí kombinované studium což je trochu jiný název pro dálkové studium. Do školy se vydáváte jen občas o víkendy a v pracovním týdnu můžete chodit do práce, vydělávat peníze a získávat zkušenosti.

Jestliže se tedy hodláte vydat na vysokou školu, tak se můžete těšit a zároveň obávat z něčeho, co jste doposud nezažili. Možná, že ani nevíte, co vás může čekat. Proto se v dnešním článku zaměříme na to, jaké povinnosti nám toto studium přináší. Podíváme se také na to, jaké máme výhody a jaké nevýhody.
Určitě vás čeká podávání přihlášek na různé obory. Přihlášek si můžete podat kolik chcete. Musíte však počítat s tím, že za každou zvlášť podanou přihlášku budete platit poplatek. Nejčastěji se jedná o pět set korun za každou podanou přihlášku. Můžete si vybrat nejvíce dva obory, které budete studovat. Tuto tíhu, kdy se učíte na dva předměty si však na své záda bere jen málo lidí. Většina preferuje studium pouze jednoho oboru. Po podání přihlášky vás čekají buď testy, které poté vyhodnotí, zda nastoupíte do této školy či nikoliv.

Po úspěšně složených testech se o letní prázdniny konají zápisy, na které musíte dorazit. Pokud nedorazíte, tak se to bere tak, že nemáte zájem a nestáváte se tedy studentem. Od září/října (různé školy to mají jinak nastavené) začíná zimní semestr. Začínáte chodit na přednášky a cvičení, kde plníte testy, úkoly a učíte se. V lednu je zkouškové období, kdy se rozhodne, zda postoupíte do letního semestru nebo zda budete „vyhozeni“. Takto se opakuje i letní semestr. Zkouškové období opět začíná květnem. Pak máte velké letní prázdniny, kdy můžete využít různých nabídek brigád a přivydělat si nějaké peníze.