Hypotéky už jsou prý pro nás zase luxus. A to proto, že v lednu dosáhly úroky za ně tří procent a tudíž jsou tyto nejdražší za posledních pět let. A je tudíž logické, že počet těch nově sjednaných klesl na své pětileté minimum.
Našinci pak ztrácejí o hypotéky zájem i proto, že pro ně od loňského října nově platí přísnější regulace, není je tudíž už tak snadné získat. Prý už na ně nedosáhne každá pátá domácnost; a to i v Praze, kde mají lidé nadprůměrné příjmy.
Měli tak kliku ti, kdo se zavčasu „předzásobili“, tedy ti, kdo dostali hypotéku dříve, než se takto přitvrdilo. A ti, kdo tak urychleně učinili na poslední chvíli, tudíž scházejí nyní, kdy už je hůř. Byť ne zase až tak zle, protože prý už nehrozí, že by úroky rostly i nadále takovým tempem jako poslední dobou. Má tomu tak být prostě proto, že se zastavil růst tržních úrokových sazeb, ba že tyto dokonce loni v říjnu a listopadu poklesly.
Za tímto poklesem prý stojí dokonce i vývoj na světových trzích, kde zeslábla inflační očekávání a to zastavilo i růst úroků. Ba i samotná americká centrální banka upustila od dalšího zvyšování úrokových sazeb, nejen Česká národní banka. A pokud u nás v poslední době rostou tržní úrokové sazby, pak je tomu tak kvůli příznivému lednovému vývoji na akciových trzích, zejména ve Spojených státech, a naděje na možný smír v obchodní válce Spojených států a Číny.
A jestliže u nás nerostou úroky nijak dramaticky, je tomu tak i proto, že navzdory předloňskému ukončení „intervencí“ máme na trhu stále ještě větší nadbytek korun než před jejich zahájením. Což stlačuje výnosy a tedy i úroky u hypoték, jež by měly na konci letošního roku dosáhnout asi 3,5 procenta.
To je tedy víceméně učenými slovy popsaná realita dneška. Kdy už si nemůže pořídit výhodnou hypotéku každý, kdo si tak umane učinit, kdy už se přitvrzuje. Což připadne leckomu tvrdé. Avšak zase až tak tvrdé to není. Což je skryto i v oněch učených slovech.
Protože u nás neskutečně laciné hypotéky skončily vlastně jenom proto, že naši vládní politici přestali neuvěřitelně bláznit. Tedy přestali tisknout a rozhazovat nekryté peníze, jichž bylo (a jak zaznívá výše, dosud je) tolik, že se je finanční instituce snažily udat stůj co stůj. Což sráželo úroky; protože když už ty peníze nikdo nechtěl…
A je jenom dobře, že se přitvrzuje. Protože ať si to uvědomujeme nebo ne, proč vlastně v poslední době tak láteříme nad dramaticky rostoucími cenami nemovitostí? Přece právě proto, že si na ně mohl půjčit kdekdo. A když je poptávka vysoká, ceny rostou. A jen díky dražším hypotékám je naděje, že budou mít na své bydlení i obyčejní lidé. Což zní paradoxně, ale je to tak.
